Tepelné zpracování kovů je významný energetický konzument. Vede elektrická energie, pak technické plyny. Dusík, který je jedním z našich technických plynů, si z části vyrábíme sami. Elektrickou energii v omezeném množství také. Bohužel řadu provozních materiálů musíme nakupovat. A přesto se nám podařilo po čtyřletém úsilí od roku 2020 a s ohledem na budoucí výsledek za rok 2025 nalézt cestu a uskutečnit významný pokrok ve spotřebách provozních médií. Z 56 tun CO2 na jednoho zaměstnance v roce 2020 jsme společným úsilím dokázali snížit naši uhlíkovou stopu na očekávaných 7 tun CO2 za rok 2025. Zrušili jsme provozy černění a omílání. Pořídili jsme elektrický VZV, částečnou elektromobilitu, úspornější výrobní technologie a hlavně jsme se zaměřili na plýtvání. Zvyšujeme výkonnost ze sledované 1 kWh a pracujeme s kvalifikacemi operátorů.
Budoucnost je príma a modré oceány existují...
P.S: a pokud to někteří nevědí, lze nakoupit Zelenou elektrickou energii ze zdrojů severských vodních a větrných elektráren.
